Auto Jarov Praha
špatná zkušenost
25.05.2008 /ptr/
Asi každý touží koupit si alespoň jednou v životě úplně nové auto. Pro nás byl výběr celkem jasný, Golf GTI V 2.0 TFSI v krásné, červené tornado barvě. Těch 200 koní jsme se rozhodli koupit v nějakém renomovaném salónu, nakonec padla volba na Auto Jarov s.r.o.
Auto Jarov má příjemně propracovaný systém prodeje aut, prodejce se Vás ujme, nabídne auto, nabídne financování, sveze, nechá řídit, ale okamžikem prodeje samotného vozu tento dokonalý klientský servis končí. Nás oněch pár minut příjemného chování stálo 900.000 kč za plechovou nádherku. Leasing a ani úvěr jsme nevyužili, zato jsme hned v salonu uzavřeli havarijní pojistku za 60.000 kč.
Auto nemá po technické stránce chybu. Jezdí jako ďábel, funguje tak, jak má, až na pár občasných nehod způsobených ostatními řidiči. V tu chvíli právě nastupuje následná péče o zákazníka společnosti Auto Jarov. Bohužel. Příjem automobilu je sám o sobě celkem fundovaný, bydlíme od Auto Jarov Praha s.r.o. asi 100 km, proto jsme po menší nehodě, kdy k úhoně přišly plechy a airbagy, telefonicky ověřovali možnost příjmu vozu do servisu a možnost zapůjčení náhradního auta. Telefonní pracovník nás ujistil, že v tom není problém, a tak jsme ihned po vyřízení nehody s lehce poškozeným autem dojeli do Prahy. V neděli tam ovšem najdete jen vrátného, tomu jsme se svěřili s dohodnutým příjmem automobilu a s dohodnutým půjčením auta. Vrátný o ničem nevěděl a tak volal servisního technika, který byl zrovna na výjezdu. Ten nám osvětlil, že auto dnes (i přes předchozí ujištění) nepřevezme, nechá si ho na parkovišti do zítra, kdy se o něj někdo postará. Klíče máme nechat na vrátnici. A auta v neděli půjčují jen firmám, které mají vozy na leasing. To je podle servisního technika nařízení vedení. Zůstali jsme poněkud zkoprněle stát a po deseti letech jsme se vydali na cestu domů autobusem...
Druhý den, po cestě do Prahy, jsme konečně předali rozbité auto technikovi a šli jsme do Auto Jarov autopůjčovny. Již předtím jsme si však telefonicky ověřili u pojišťovny viníka možnost hrazení půjčovného ze zákonného pojištění. Podmínky jako stáří auta jsme v pohodě splnili a tak jsme se těšili na náhradní vůz. Pracovník půjčovny však začal tvrdit, že o hrazení půjčovného krycím dopisem (pojišťovna posílá peníze přímo na účet půjčovny) nikdy neslyšel. Že to pojišťovna viníka nedělá. Deset minut nám tvrdil, že půjčovné musíme zaplatit hotově, než zcela náhodou našel předpis, který mu správný postup detailně napověděl. Podepsáno, inu, odjeli jsme.
Po pár týdnech jsme jeli vyřídit krycí dopisy. Jeden pro servis za opravené auto a jeden za půjčovnu. V půjčovně byl jiný pracovník, který začal tvrdit, jak už jsme zažili minule, že krycí dopis nelze. Volal servisnímu technikovi, do lakovny, ten si nechal dát k uchu manželku a začal jí přesvědčovat, že jí říkal, že bude muset zaplatit hotově. Manželka se mu snažila vysvětlit, že tady minule podepisovala již napsaný krycí dopis, takže asi nemluví pravdu. V tu chvilku jsem tam já, manžel, nebyl. Bohužel. Dvacet minut tam na ní, chudinku, řvalo pět blbých a ještě hloupějších pracovníků Auto Jarov s.r.o, až manželka utekla a hned mi s velkým pláčem volala. Detailně mi popisovala, jak na ni řvali a nadávali jí do lhářek apod. Brečela velmi nešťastně a podvedeně. Doporučil jsem jí jednání ukončit a odejít. Za dva dny volal vedoucí autopůjčovny že krycí dopis za půjčovnu je uhrazen a můžeme si přijet pro auto...
I jeli jsme tam, já se velice těšil na ty blbečky co jsou ke klientkám, mladým a krásným klientkám které si narozdíl od nich mohou nový vůz koupit hotově, tak zrůdně drzí. Naštěstí tam nikdo z nich nebyl, nepřišli se raději ani omluvit (i když omluva v tomto případě celoživotní nenávist k Auto Jarov s.r.o. nemůže spravit). Jednal s námi vedoucí, který problémy sváděl na Českou Pojišťovnu. Myslím však, že jsme mu nevěřili ani pozdrav.
Naší servisní knížku, první v životě, v servisu ztratili. A i přes to, že jsme auto předávali oba, pracovník lakovny tvrdil, že ve voze servisní knížka nebyla. Tento pracovník lakovny je neuvěřitelný lhář, je to on, kdo za lži schovává vlastní chyby a brutální neschopnost. Po rozmluvě s několika klienty Auto Jarov jsme zjistili, že je nás nespokojených daleko více, než by se mohlo zdát. Auto Jarov s.r.o. již s námi počítat nemůže, snažíme se z nich zrovna dostat duplikát naší servisní knížky a pak - konečně jiný servis. Konečně žádný obchodní dům automobilů, protože jak se ukázalo, takový obchodní dům má také supermarketové chuby. Pracují tam prostě mírně neperspektivní lidé... Určitě už nikdy nekoupíme auto a ani trochu vzduchu do pneumatik od Auto Jarov s.r.o. NIKDY.
Access TOMAHAWK
skrytý ďábel
27.02.2008 /top/
Minulá návštěva půjčovny čtyřkolek kousek od České Lípy ve mě nechala hluboký dojem a tak není divu, že se tam po týdnu vracím. Tentokrát však moje oči zaujal krásný, oranžový a agresivně vypadající ACCESS TOMAHAWK. Oproti MAXOVI 4 je TOMAHAWK o 40 kg lehčí, s výkonem 13 KW. Obsah stroje je 250 ccm. Tento stroj má spojenou zadní nápravu – je to standardní sportovní řešení, čtyřkolka je dvoumístná, i když podle mě se druhý jezdec moc neudrží. Spojená zadní náprava znamená také větší otřesy – celkově prostě méně pohodlnou jízdu.
Nasednutí na takto krásně tvarovaný stroj je skoro privilegium, první přidání plynu je potom velmi zajímavé a překvapivé. TOMAHAWK jde okamžitě do smyku, bahno od obřích kol létá pět, šest metrů daleko – s plynem se prostě musí opatrně.
Že jde o sportovně laděný stroj je jasné od první vteřiny. První test v podobě poněkud rozoraného pole zvládá čtyřkolka v pohodě, jen na řidiče a jeho sílu jsou kladeny velké nároky...
TOMAHAWK má nižší těžiště, a mnou objevený plácek s pískem se mu velmi líbil. Chvilku jsme se točili na místě a pak jsme zkoušeli zatáčky a osmičky smykem – stroj je hodně stabilní, v podstatě nehrozí převrácení. Kolem jedoucí auta dokonce zastavovala a jejich řidiči se s velkým zalíbením kochali. No jsme prostě chlapi...
V lese se tchajwanský stroječek ukázal být velmi obratným. Nikdy jsem netušil, jaká je zábava proplétat se těsně kolem stromů – myslivci to ovšem asi tušili a tak mě celkem rychle vyhnali :-)
TOMAHAWK se cítí nejlépe v terénu, avšak má i homologaci do běžného silničního provozu. Jízda po městě je příjemná – většina lidí Vás pozoruje a tak Vám často „ujede“ plyn, abyste předvedli nějakou smykovou parádičku. Dvě hodiny jsou ale maximum. Tenhle tělocvik mi určitě zůstane dlouho v paměti – ruce ztvrdlé a rozlámaná záda. TOMAHAWKA vracím s jasným rozloučením – za týden se uvidíme, drobečku...
Access MAX 4
Užitková čtyřkolka pro chlapy
20.02.2008 /top/
Už při pohledu na tento stroj snad radostí zaplesá srdce každého chlapa. Úplně první, co člověka napadne je – to je ale macek. Jakmile však milovník čtyřkolových strojů nasedne, je tu dojem druhý – jsem pěkně vysoko. Tenhle dojem se záhy na křižovatce přemění v zábavný fakt, lidem v okolostojících autech koukáte totiž pěkně shůry do klína. Motor tohoto stroje se honosí obsahem 300 ccm, tedy přesněji 280 ccm, což sice na stroj vážící 270 kg není moc, avšak v běžném provozu to stačí. Papírové údaje říkají něco o 14,6 KW na 7500 otáčkách, stroj je postaven na 12 palcových pneumatikách, délka čtyřkolky je přes dva metry, šířka a výška je metr dvacet.
MAX 4 má náhon na zadní kola, nezávislé zavěšení všech kol a nemá diferenciál. Řazení tchajwanští inženýři vyřešili variátorem – tedy řadit není potřeba.
Max je dvoumístný, má nosnost 200 kg a na jeho řízení je potřeba stejný řidičák, jako na auto. Poslední přípravy - v půjčovně jsem obdržel ještě přilbu, brýle a rukavice a hurá do terénu.
Měl jsem půjčený stroj s 1200 najetými kilometry, tedy akorát zajetou čtyřkolku. Startuje se tlačítkem za současného držení brzdy. Sytič je mechanický, stejně tak nechybí záložní ruční tahací startér. Po krátkém školení o bezpečnosti a technice jízdy na čtyřkolce jsem konečně poprvé polechtal plynovou páčku. Narozdíl od motorek totiž u čtyřkolek není otočná rukojeť coby plyn, ale právě páčka těsně pod rukojetí.
Robustní MAX 4 se rozjel s překvapivou snadností, polechtal jsem tedy plyn ještě jednou a ona mu lišácky proklouzla kola! No vypadá to, že mě čeká zábava. Chvilku se ještě snažím poslušně vláčet po silnici, ale za pár minut už mi ruce samy zatáčejí do terénu. Teprve po opuštění silnice si čtyřkolka opravdu chrochtá. Šedesát nebo sedmdesát po poli není pro MAXE žádný problém, spíš řidič má tak trochu práci se udržet – je to prostě tělocvik. MAX jede velmi spolehlivě, díly jsou pevné a nikde se nic nekroutí – vždyť většina půjčoven ve španělsku má právě stroje značky ACCESS.
Pole a oranice po deseti minutách stačí, lehký pohled směrem k lesu a MAX už jakoby sám nabírá ten správný kurz. Ukazuje se, že MAX naráží spíš na hranice jezdce než aby se jezdec jen dotknul toho, co stroj zvládne. Třicetiprocentní kopeček mezi stromy umí MAX bez zadýchání, v bahně to chce trochu přemýšlet. Tedy přemýšlet – přidat plyn a bahno prolétnout v plné rychlosti – to funguje. Můj první pokus v bahně totiž nevyšel a já zůstal viset v obří rýze po traktoru. Naštěstí má MAX 4 elektrický naviják, ocelové lanko je asi dvacet metrů dlouhé a tak není většinou problém se z takových polízanic dostat za pár minut.
Vodu MAX 4 miluje, jezdec se může brodit až metrovou hloubkou, jelikož ale nemám rád vodu – nezkoušel jsem.
Stroj – notně zablácený - po šedesáti minutách vracím. Hodina s MAXEM 4 bohatě stačí – člověk si připadá jako by složil dvacet metráků uhlí :-) Stálo to 500 kč, ale stálo to za to. Půjčovna má adresu www.ctyrkolky-pujcovna.cz
Při odchodu se na mě pěkně směje další stroj – oranžový, sportovní ACCESS TOMAHAWK - no už se těším, až tohoto sportovce vyzkouším...